Prázdninové hlídání

Zdravím vás na začátku školního roku. Začíná koloběh povinností a týdenního rozvrhu. Pro někoho toto období může být impulzem pro pořízení domácího mazlíčka, o kterého se budou starat děti. Podle mého průzkumu, tato myšlenka pochází většinou od maminky. Ta koukne na internet a udělá průzkum možností. Ve vhodném čase mamka promluví s taťkou. Odpověď bývá kladná, ale s dodatkem „nebudu se o to vůbec starat“. Poté následuje motivace dětí a ujištění se, že se o zvířátko budou určitě starat, je to přece zodpovědnost a mamka bude jen dohlížet a pomáhat! U nás to bylo trochu jinak, tak jestli máte trochu času, můžete se inspirovat a pobavit naším příběhem.

Nás doma je v tuto chvíli sedm. Dva dospělí, dvě děti, kočka a dvě morčata Eliška a Anička. Ale ještě v červnu před prázdninami, kdy jsme si přinesli Elišku, nás bylo šest. Ale to ještě není začátek našeho zvířecího příběhu.

Začátek byl leden 2017. Kolega v práci jednou přišel a povídá „Ty máš Vandu, já ti dám morče. Jmenuje se Eda. Je doma sám a ty navíc budeš na mateřské a Vanda bude mít narozeniny. Tak já vám ho dovezu se vším co mám, nebudeš nic potřebovat“. Jak řekl, tak se i stalo. Měli jsme doma uprostřed obýváku morče Edu.

Eda byl dospělé morče, flegmatického chování. Spásal vše, co dostal pod nos a nechal se hladit a mazlit. Klec měl pořád otevřenou a nikam neutíkal. Naše kočka Míca se s ním čuchala čumák na čumák. Prostě byl členem naší rodiny. Asi vás napadne, proč nám ho kolega dal, takže jen pro objasnění. Eda byl vrácený dar po rozchodu s přítelkyní. Vanda o něj měla zájem. Krmila ho a občas pomohla při čištění. Bohužel Eda o loňských prázdninách zemřel. Pan veterinář říkal, že na nádor v žaludku.

Po necelém roce, jsem tedy uvolila k pořízení nového morčátka. Domluvila jsem se s Vandou, že u babičky ve městě zajdeme do zverimexu a vybereme si. Vybrali jsme si rozetové morče Elišku – bylo to jediné morče na prodej v celém městě. Měla šest týdnů, byla a je stále lekavá a plachá. Pomazlit se dá až po nahánění v přepravce. Tím je pro Vandu nezajímavá, nedá se chytit a nežere z ruky.  Ale je naše, je to šestý člen rodiny.

Pokud si budete pořizovat mazlíčka, je nutné mít někoho v záloze, kdo vám pohlídá, pokud pojedete pryč. U nás to je babička. A tak jsme ji požádali o prázdninové hlídání. Žádný problém, proběhl transport na letní byt a k babičce. Eliška na hlídání měla VIP místo v obýváku, stále na očích a ve společnosti. A ten servis, čerstvá strava pětkrát denně. Babička to vzala opravdu vážně!

Když jsme po deseti dnech přijeli, babička pro nás měla překvapení. V obýváku stály dva boxy! Slyším, jak babička říká, „Eliška byla smutná, tak jsem jí pořídila kamarádku, Aničku“. Vše však má své ale! „ale zatím se holky nesnesou, strašně se perou a koušou, tak jsou odděleně, ale mají si časem zvyknout“.

Vanda byla nadšená já zděšená. Do klece po Edovi se nevejdou a kam dáme dvě morčata? Která se navíc nesnáší? A jak je převezu domů! (Od babičky to máme 350 km). No výsledek je, že máme všechno potřebné 4x (dvě sady doma a dvě na letním bytě). A pak, že pro morčata nebudeme nic potřebovat :o).

To ještě musím dodat, že dospělé morče není zrovna malé zvířátko. Více se blíží ke králíkovi než ke křečkovi. Jak velikostí, tak stravou. A zvířátko k téměř ročnímu dítěti (Šimonovi) je sice velký stimul, ale také lákadlo. Pokud byla Eliška v kleci, kde je venkovní seník, tak než jsem se otočila, bylo seno po celém obýváku a vystresované morče zaházení vším, co se dalo protlačit mezi mříže klece!

Naši situaci jsem tedy vyřešila velkým nákupem. Ubytování jsem naším morčatům pořídila v Ikea – koupila jsem největší plastové boxy Samla.

Mají příznivou cenu (cca 350 Kč za kus) a velikost. Hůře se box čistí než klec (tam odepnete spodek), ale já to mohu provádět v prádelně nebo na zahradě, takže vyřešeno. Pokud budete kupovat klec pro dvě morčata, cenu nečekejte pod tisíc korun. Vysoké boky boxu, ale zajistí, že nevylétává podestýlka a seno, při pobíhání morčat, obzvláště pokud se něčeho leknou a rychle vystartují. Do boxu jsem pořídila držáky na seno. Ten jsem umístila dovnitř do vyvrtaných otvorů na boku.

Domeček a misky na krmení a vodu. Misky jsem dala na kus dřeva, aby se do nich nedostávala podestýlka.

Jako podestýlku používám dřevěné peletky. Jsou to válečky, které se používáním rozpadají a dobře sají. Boxy čistím, když začnou být cítit. Přes léto každý týden, v chladnějších dnech každých cca deset dní. Je dobré mít místo, kam morčata dáte při čištění – klec, přepravní box, krabice. Plastový spodek klece nebo box nejlépe vyčistíte octem.

Koupila jsem také jednu toaletu na zkoušku (více jich neměli). Ta naše je velikostí pro křečky, velikost pro morčata by nám zabrala čtvrtinu boxu. Ale že by to bylo jediné místo, kam by morče chodilo, tak to není.

Morčata dejte na podlahu, kterou zametete. I s boxem je kolem nepořádek. Radit čím krmit a jakou používat podestýlku nebudu, těchto informací je všude spousta a navíc jsou různé, takže se řiďte vlastním úsudkem.

Když jsem se zamyslela, co jsem všechno pro morčata pořídila a kolik jsem investovala, bylo to úsměvné, jak to začalo větou, že nebudu nic potřebovat a teď při nákupech pro ně kupuji okurky a saláty :o)

Kolik jsme tedy do morčat investovali?

  • Morče 2 x 80 = 160 Kč
  • Box 4 x 350 = 1 400 Kč
  • Domeček 4 x 125 = 500 Kč
  • Miska na krmení 4 x 30 = 120 Kč
  • Miska na vodu 4 x 25 = 100 Kč
  • Seník 4 x 55 = 220 Kč
  • Toaletu 1 x 60 Kč
  • Transportní box 2 x 180 = 360 Kč
  • Balíček krmení 1 x 98 Kč
  • Balíček sena = 1 x 35 = 35 Kč
  • Pamlsek 2 x 40 = 80 Kč
  • Podestýlka pytel (dřevěné paletky) = 148 Kč

CELKEM = 3 281 Kč

Poslední položky na krmení a podestýlku jsou stálé a s růstem morčat rostou :o).  Finanční výdaje jsou ale u všech domácích mazlíčků. Pokud nebudete s morčaty cestovat, tak nepotřebujete cestovní přepravky a ani druhé sady výbavy.

Pokud o nákupu uvažujete, nebojte, to že se více morčat nesnese, není časté. Důkaz máme u Barči. Ty mají dvě morčátka zhruba o měsíc starší a jsou spolu v kleci i při cestách v jednom boxu. O prázdninách jsme vyjeli na týdenní pobyt do našeho letního bytu. Jela jsem já, Barča, naše čtyři děti a čtyři morčata :o). Naše velké auto bylo plně obsazené. Měli jsem vše na přežití od sena po plenky. Na bytě jsme nechali morčata proběhnout v hale a měli jsme plné ruce práce je zpátky vrátit do boxů. Naše Eliška si dovolovala i na Tulinku a Maxinku, asi je to její povahou :o)

I já jsem měla jako dítě morčata a křečky, většinou výhry z tombol na zahrádkářských akcí a musím přiznat, že se o ně starala hlavně mamka.

A jak je to u vás? Máte nebo uvažujete o domácím zvířátku? Napište nám do komentáře.

A že se nedá pro morčata nic ušít! Špatná domněnka, můžete se těšit na mamas houpačku podle Barči :o).

Klidný začátek září a spokojené domácí mazlíčky.

Dáša

Bára & Dáša_mamas
Zakladatelky projektu Šijte s námi. Svým tvořením, psaním podrobných návodů a sdílením zkušeností motivuje ostatní ženy a dodává jím odvahu pustit se do věcí, o kterých neměly tušení, že by je mohly zvládnou.
Komentáře
  1. Adéla Procházková napsal:

    Ahoj Barčo, jak vypadají boty, které nosí mladší dcera ke slepicám, nemusím asi moc popisovat, malá je trefně označila jako boty „fuje“ 🙂 Starší dcera už si dává pozor, kam šlape, i když někdy to taky nevyjde 🙂 Ale zase to štěstí když jdou sbírat vajíčka a pak je společně připravíme třeba k večeři. A navíc téměř veškeré zbytky z kuchyně najdou ještě své strávníky. Tak zvířátkům zdar !

  2. Adéla Procházková napsal:

    Já jsem měla dva zakrslé králíky, postupně, druhého jsem se ujala, když byl nechtěný, oba se dožili kolem 8 let, ale po dožití druhého jsem už řekla, že žádné zvíře do domu nechci a doufám, že tak to zůstane, kromě velkého akvárka s dvaceti tlamovci. My máme mnoho zvířectva „na dvorku“, kočky, slepice, indické běžce, dědeček kozu, někdy prase, králíky, my včely, takže naše holky mají v tomto ohledu pestré dětství. Momentálně máme jako takové hobby slepice, máme různé barvy a stáří, mají to u nás i s důchodem, prostě dožijí přirozeně, i když už třeba moc nesnáší. Letos nám zemřela rekordmanka – 7 let.
    Uvažujeme o pejskovi, neboť tu máme nějak moc cizích koček, a všeho moc škodí.
    P.S.: Také jsem s králíkem cestovala na letní byt, ale to bylo ještě na základce 🙂 Přeji šťastná morčátka!

    • Bára (mamas) napsal:

      Ahoj Adél, teda u Vás musí být taky pěkně veselo, tolik zvěře na dvorku.:-) Náš děda má vedle taky slepice a když byly děti menší, tak s oblibou navštěvovaly jejich výběh. Jak pak asi vypadaly není Tobě třeba vykládat, když je máte doma.:-) U nás jsou, jak psala Dáša, od jara dvě morčata a žádost vzešla samozřejmě od dětí (a to máme zvěře kolem taky dost, hlavně cizí kočky a kuny na půdě :-)), tak jsem zvědavá, jestli u Vás časem taky něco nepřibude, až holky trochu odrostou.:-) I když jestli bude pejsek, tak ten hlodavce asi nahradí.:-)
      Mějte se krásně a chovatelství zdar.:-) Bára

Napsat komentář: Adéla Procházková Zrušit odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů

  • Střihy a návody v e-shopu
  • Rubriky
  • Co nás baví…

    Učit vás nové věci:

    průvodce švydlenky začátečnice

    Látky nás baví nakupovat tady:

    mamtex.cz

  • Nejnovější komentáře
  • Nejnovější příspěvky
  • Archivy
  • Jsme na facebooku
  • KDE RÁDY NAKUPUJEME!

    Vše z galanterie tady:

    Stoklasa


    A když se nám nechce šít :-), tak tady:

    Tchibo

  • Kde utrácíme, protože si nemůžeme pomoct :-)

    Za galanterii tady:


    Za pěkné věci tady:

  • Inspirace, co je potřeba dětem ušít je třeba tady: :-)